! TYGŘI !

TYGR USSURIJSKÝ

panthera tigris altaica

e smutnou skutečností, že největší z šelem
kočkovitých (tzv. velkých koček) a jedno
z nejelegantnějších zvířat je na pokraji vyhynutí. Tygr ussurijský (starším názvem sibiřský) se vyskytuje jen v malých počtech - asi 200 kusů v ussurijské oblasti.

Počet tygrů ussurijských v zajetí činí asi 1 000 kusů, více než ve volné přírodě.Ani při značné velikosti neztrácí tygr pohybové vlastnosti koček. Jeho chůze je ladná a hbitá zároveň. Zvláštní slabost mají tygři pro vodu - výborně plavou.

Tygr ussurijský (Pantera tigris altaica)   

Patří do řádu šelem (Carnivora) a do

čeledi šelem kočkovitých (Felidae).

Délka - hlava/tělo: 180 - 220 cm

Hmotnost: samci žijící ve volné přírodě

Obvykle váží 140 kg až 230 kg. Samičky

jsou menší. Největší zaznamenaná

hmotnost byla 384 kg.

× Tygři ussurijští jsou největší kočky na světě, které mají o 100 kg vyšší hmotnost než tygr bengálský (=indický).

×Tygři ussurijští dokážou sežrat až 50 kg masa na posezení.

Potrava a lov

Po většinu dospělosti jsou tygři ussurijští samotářští a hlídají si své teritorium, v němž hledají kopytníky, jako je sika ussurijská, kamzík goral amurský, kabar pižmový a dokonce i černý medvěd ussurijský. Avšak nejoblíbenější potravou tohoto tygra je bezpochyby kanec divoký, který může vážit až 340 kg a je vyzbrojen ostrými, klům podobnými zuby, jež mohou způsobit nepřátelům nebezpečné rány. Kanci tvoří někdy i 50% jeho potravy.

Rodinný život

Samci tygrů nehrají při výchově a péči o mláďata žádnou roli. Jsou to v podstatě velmi samotářští jedinci a samce můžete spatřit ve společnosti samičky jen na krátkou dobu. Přibližně za tři a půl měsíce porodí samička dvě až čtyři koťata v dobře ukryté noře, obvykle hluboko v lese. Tygřice jsou společenštější než tygři, nechávají u sebe tygřata dva až tři roky.

Ochrana

Nikdo přesně neví, kolik tygrů ještě na svobodě žije. Podle
čísel uváděných Světovým fondem na ochranu volně žijících zvířat a rostlin se jejich počty pohybovaly v polovině devadesátých let mezi 450 až 500 kusy, nyní se odhaduje na 200 kusů.

TYGR BENGÁLSKÝ

(Panthera tigris tigris)

panthera tigris tigris

Je jen o něco menším druhým velkým tygrem. Má kratší srst, ocas ke špičce zúžený a živější barvu. Jeho vlast je v Indii od Himaláje až po mys Komorin na jižním cípu Indie.

Tygr bengálský

Nádhera a síla tygra bengálského budí respekt i strach zároveň.Díky své schopnosti usmrtit zvíře až 2 krát větší, něž je on sám, se stal tygr jednou z nejobávanějších šelem.

Tygr bengálský – rozšíření

Indie, Bangladéš, Bhútán, Čína, Nepál.

Tygr bengálský – výška, délka a váha

Tygr bengálský měří přibližně 91 centimetrů, je dlouhý 270 centimetrů a váží 180 – 260 kilogramů.

Způsob života

Tygr je jedna z největších kočkovitých šelem. Tygr žije samotářsky ve svém teritoriu, které si označí. Samec ve svém teritoriu nestrpí druhého samce, ale samice ano.

Tygr bengálský – potrava

Tygr dokáže vyvinout velkou rychlost, ale např. zdravý jelen mu unikne. Loví tedy spíše mladá nebo nemocná zvířata. Jeho kořistí se stávají divoká prasata, žáby, myši, ptáci, ale hlavně gaury (divoký skot).

Tygr bengálský – rozmnožování

Tygr bengálský se rozmnožuje v jarních měsících. Tygří samec vyhledá samici v jejím teritoriu a stráví s ní 20 - 80 dní. Tygři mívají 2 - 4 mláďata v jednom vrhu. Ve stáří jedenácti měsíců jsou mladí tygři už dost silní, aby se mohli vydat sami na lov.

Tygr bengálský – věk

Tygři se dožívají průměrného věku 15 - i let.

Tygr bengálský – ochrana

V roce 1900 velikost tygří populace odhadována na 40-50 tisíc jedinců. Do roku 1972 poklesl tento počet na 1850 kusů. Díky důsledné ochraně tohoto druhu se jejich počet opět podařilo zvýšit na 4000 jedinců.

Tygr bengálský – zajímavosti ze světa tygrů

• Nenasytný tygr je schopen ulovit až 30 buvolů za rok.
• Dospělý tygr je schopen sežrat za jednu noc až 31 kilogramů masa.
• Největší kočkovitou šelmou na světě je tygr usurijský, který váží ještě o 100 kg více než tygr bengálský.
• Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem žerou tygři často i zpola zetlelé maso.
• Více než polovina všech tygřích mláďat umírá ještě před dosažením pohlavní dospělosti.
• Když tygr uloví kořist, začíná své hody vždy od zadních partií zvířete.
• Tygři někdy ztrácejí svou plachost, stahují se k lidským obydlím a loví domácí zvířata nebo výjimečně i lidi – stávají se tak obávanými tygry – lidožrouty.
• Když tygr začne „řvát”, jeho hlas je slyšet až 2 kilometry daleko.

 Tygr Bengálský BÍLÍ

Staří tygři už nejsou tak hbití, aby mohli ve svém přirozeném prostředí dostihnout kořist.
V takovém případě jim buď hrozí smrt, nebo se vydají do vesnic za snadným lovem dobytka. Často se pak ale stává, že napadnou i člověka.

Indická vláda se proto nyní rozhodla vybudovat na východě státu u pobřeží Bengálského zálivu rezervaci pro tato zvířata.
Na ploše 18 hektarů jim bude k dispozici vodní nádrž s čistou vodou i velké množství zvěře, kterou kočkovité šelmy snadno uloví. Proti záměru indické vlády se však ozývají kritické hlasy.
Ochránci přírody připomínají, že vzácná zvířata se v přírodních rezervacích častěji

stávají terčem útoků pytláků. Podle oficiálních odhadů žije v Indii v současnosti 3500 až 3700 tygrů, neoficiální místa ale hovoří pouze o polovině.

Nenasytný tygr je schopen ulovit až 30 buvolů za rok.
Hlasité zařvání tygra je možné slyšet až dva km daleko.

Dospělý tygr je schopen sežrat za jednu noc až 31 kg masa.
Největší kočkovitou šelmou na světě je tygr usurijský, který váží ještě o 100 kg více než tygr bengálský.

Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem žerou tygři často i zpola zetlelé maso.
 

 

Tygr bengálský

Tělesné rozměry

Délka těla: 2,7-3,1 m

Hmotnost:samec 180-26 kg 

Výška těla v kohoutku: 91 m

Rozmnožování

Pohlavní dospělost: ve 3-4 letech

Období rozmnožování: na jaře

Počet mláďat:2-3 mláďata

Způsob života

Potrava: jelen axis,divoká prasata,buvoli,opice

Délka života: 15 let

Tygr bengálský

panthera tigris tigris & panthera tigris draconis
Tygr (Panthera tigris) je největší kočkovitá šelma. V minulosti byl v mnoha poddruzích rozšířen prakticky po celé Asii, od Turecka až po Koreu a Indonésii. Dnes jsou, hlavně kvůli člověku, některé poddruhy vyhubeny a tygr je ohroženým druhem.
Jednotlivé poddruhy tygra se od sebe liší velikostí i zbarvením, tedy kresbou.

• Zeměpisné rozšíření
  Indie, Bangladéš, Bhútán, Čína, Nepál
• Biotop
  tajga, husté porosty kolem vod, listnatý les, tropické lesy
• Potrava
  buvoli, gaurové, jeleni a další velká zvířata
• Zajímavosti
  Nejpočetnější druh tygra, v přírodě přežívá 2000-4900 jedinců.
  Nenasytný tygr je schopen ulovit až 30 buvolů za rok.
  Dospělý tygr je schopen sežrat za jednu noc až 31 kg masa.
  Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem žerou tygři často i zpola zetlelé maso.
• Panthera tigris draconis
  Podle někoho smyšlený poddruh, vědci jsou přesvědčeni že se jedná o rodovou větev panthera tigris tigris trpící, stejně jako tygři bílý, genetickou vadou. Tento druh disponoval rudou až tmavě rudou srstí s černýmy pruhy. Některé národy ho uctívali. Jelikož neměl žádné odlišnosti co se stavby kostry týče, neexistují jiné důkazy než staré vyprávění, samozřejmě vše je spojeno s mytologií. Z těchto důvodů nelze určit jestli jde pouze o výplod lidské fantazie nebo skutečne zvíře.

TYGR DŽUNGLOVÝ

(Panthera tigris)

panthera tigris poddruby

 Je nyní největší žijící kočkovitou šelmou. Od jednobarevného lva ho snadno poznáme podle pruhované srsti. Vnějším vzhledem se tedy liší od lva velmi nápadně. Kdybyste však vedle sebe viděli lví a tygří kostru, těžko byste je asi rozeznali. Rozlišovací znaky na kostře jsou totiž tak nepatrné, že je postřehne jen zkušený odborník.

Tygr se však od lva liší nejen svým zbarvením, ale i způsobem života a životním prostředím. Zadíváme-li se na tygra v zoologické zahradě, podivujeme se, jak je na svou celkovou mohutnost vlastně štíhlý. Jeho ze stran ploché tělo je přizpůsobeno pro život v lesích a pralesích. Pralesní zvířata se musí doslova prodírat křovinami a mezi stromy, a proto zejména u šelem, které se plíží za kořistí, je takový tvar těla nutný.

Tygr na rozdíl od lva je typickou lesní a pralesní šelmou. Nasvědčuje tomu nejen stavba těla, ale i zbarvení. Jeho srst střídavě světle a tmavě pruhovaná se dokonale hodí do prostředí lesů a pralesů. Sovětští se shodují v tom, že běží-li tygr lesem, je i na malou vzdálenost šedivý. Tedy zbarvení, které nám připadá křiklavé, je v tygrově prostředí zcela nenápadné.

Tygr se od lva liší i tím, že nežije jen v oblasti tropické nebo aspoň v teplých krajinách. Nyní je tygr domovem v celé Indii, v Koreji v Mandžusku, v Mongolsku, V Číně a na Sibiři. V Zakaspicku se rozšířil až k východnímu Kavkazu. Ve Střední Asii a v Indii vystupuje v létě vysoko do hor a pravidelně se objevuje ve výškách až 3000 m. n. m. Zejména středoasijští, mandžuští a čínští lehce snášejí v zimě i mrazy přes – 30°C.

Tygři z různých oblastí se od sebe dost liší. Těmto odchylkám říkáme odborně zeměpisné rasy.

TYGR DŽUNGLOVÝ

TYGR SUMATRÁNSKÝ

(Panthera tigris sumatrae)

 panthera tigris sumatrne

Patří k nejmenším rasám takzvaných tygrů ostrovních. Je daleko menší, ale překrásně zbarvený. Jeho srst je sytě oranžově červená se silnými černými pruhy.

 Posuzujeme-li tygra podle jeho životních i tělesných vlastností a schopností, můžeme o něm směle prohlásit, že je nejdokonalejší a také nejnebezpečnější šelmou. V přírodě nemá vůbec nepřátel. Ohrožuje ho jedině člověk s dokonalými zbraněmi. Jedinou výjimkou tvoří malá indická psovitá šelma kolsun. Je to asi padesát centimetrů vysoké a metr dlouhé tvíře, které loví ve smečkách. Věrohodní cestovatelé souhlasně tvrdí, že smečka kolsunů může tygra doslova uštvat a ulovit. Zdá se však, že tu jde spíš o nezkušené tygří mládě nebo o zvíře stářím už sešlé. Poměrně slabí kolsuni dokáží tygra zdolat tím, že při štvanici z něho strhávají kusy svaloviny, až nakonec ztrátou krve zeslabený tygr podlehne. Stává se to ovšem jen výjimečně.

Podobně jako lev i tygr se zřídkakdy odváží napadnout slona. Obrovská sloní síla odolá útoku i této velké a velmi silné šelmě.

 Tygr se člověku obyčejně vyhýbá. Jinak si počíná, je-li podrážděn, nebo dokonce poraněn. Rozzuřené zvíře obyčejně bez rozvahy i proti sebevětšímu počtu protivníků. A co pak proti němu zmohou slabá kopí domorodců, když někdy ani puška nestačí? Tygří útok bývá tak bleskurychlý, že střelec nestačí ani zalícit. Nenadálý útok z bezprostřední blízkosti dopadne až třímetrákový tygr na kořist, zasekne do ní drápy a ohromnou silou chrupu zláme oběti vaz.

 Mezi velkými kočkami, ať už jde o lva, o levharta nebo o tygra vyskytnou se občas jedinci, kteří se specializují na poměrně snadno dosažitelnou kořist - na člověka. Z těchto takzvaných lidožroutů má nejhorší pověst tygr, u něhož je lidožroutství nejčastější. Ne každý tygr však napadá člověka. Přesto škody páchané ojedinělými tygry jsou někdy katastrofální.

  Zajímavé však je, že v Mandžusku a v jihovýchodní Sibiři jsou lidožraví tygři prakticky neznámí. Za sto let tam nezaznamenali ani jediný případ, že by byl tygr usmrtil člověka.

 Dnes je tygr chráněn ve všech oblastech, kde žije. Zejména zemědělci brzy pochopili, co tygr v přírodě znamená. Vždyť omezuje nadměrné rozmnožování škodlivých kopytníků. V krajinách, kde byli tygři vystříleni, rozmnožila se nebezpečně divoká prasata, která způsobuje rytím na plantážích nedozírné škody.

 Tygr je totiž specialista na divoká prasata, která tvoří hlavní chod jeho jídelníčku. Loví však i větší kopytníky - jeleny, buvoly, srnce apod.

Ulovenou kořist si tygr obvykle zatáhne někam do houští, kde je chráněn. Tygří hody trvají dost dlouho, jako u všech koček. Tygr si často se zabitou kořistí i hraje a dlouho ji olizuje drsným, jako struhadlo ostrým jazykem. Silný a zdravý tygr spořádá na posezení ohromné množství potravy. Až třicet kilogramů! Přecpaný tygr pak ulehne v dobrém úkrytu někde u vody a často až tři dny nežere a jen tráví. V zoologických zahradách, kde dostává potravu pravidelně, stačí mu osm kilogramů masa denně.

Tygr není vysloveně nočním zvířetem. Zvláště v místech, kde není pronásledován, pohybuje se hlavně ve dne. Jeden tygr obývá rozsáhlou oblast a ujde za den desítky kilometrů. Ozývá se mnohem méně než lev - a tišeji. Jen v době rozmnožování slýcháme samce ozývat se hlubokým drsným zařváním, které zní asi jako "a-o-ung". Jiný hlas, který tygr vydává, podobá se mňoukavému "vau".

 Ještě si povšimneme jednoho rozdílu mezi tygrem a lvem. Tygr totiž miluje vodu. Rád se koupe a výborně plave. Tím je vysvětleno i to, že se tygr často objeví i na ostrovech, odděleným širokým pruhem moře. Mnozí pozorovatelé viděli tygra, který přeplaval mořskou úžinu i několik kilometrů širokou.

Na stromy však tygr nikdy nešplhá. Proto se domorodci zachraňují před tygrem na strom. Stromy tygr vyhledává jen tehdy, když si na nich potřebuje obrousit drápy. Zarývá je hluboko do kůry a tahem dolů si je obrušuje. Podle drápanců v kůře se pozná tygří "revír".

Tygr nejen výborně skáče, ale dovede se i znamenitě plížit. Přes svou značnou velikost se při plížení pozorovateli doslova ztrácí i v nízké trávě. Deset až dvacet metrů před kořistí se náhle vymrští jako ocelové pero a jedním nebo několika skoky oběť dostihuje.

Na jaře si samice v dobrém úkrytu - obyčejně ve skalních dutinách, pod vývraty stromů apod. - vystýlá chlupy teplý brloh pro mláďata. Březost trvá sto pět až sto devět dní. Mláďata v počtu dvou až čtyř, někdy i šesti, jsou až do dvacátého dne slepá. Ale jemný pruhovaný kožíšek už mají. Jsou-li mladí tygři podobně jako lvi a ostatní šelmy od mládí vychováváni, zkrotnou a svému ošetřovateli ani v dospělosti neublíží. Ovšem ani tomu nejkrotšímu tygru nemůžeme plně důvěřovat. Jednou z jejich oblíbených her je skákat na svého pěstitele. Dospělejší tygří mládě však může člověka drápy vážně zranit.

Celkem lze říci, že tygr je civilizací ohrožen mnohem více než lev. Teprve v poslední době se započalo s ochranou této skutečně krásné kočkovité šelmy a doufejme, že se podaří zachránit jejímu úplnému vyhubení.

TYGR SUMATRÁNSKÝ

Patří k nejmenším rasám takzvaných tygrů ostrovních. Je daleko menší, ale překrásně zbarvený. Jeho srst je sytě oranžově červená se silnými černými pruhy.

TYGR MANDŽUSKÝ

(Panthera tigris longipilis)

panthera tigris longelis

Tygr mandžuský neboli SIBIŘSKÝ patří k největší rase. Od jiných tygrů se liší tím, že má v zimě velmi dlouhou a hustou srst. Také jeho ocas, porostlý dlouhými chlupy, je mnohem huňatější. Jen jeho zbarvení není tak pestré a živé jako u ras tropických. V zimě bývá světlé, žlutooranžové, v létě poněkud červenější.

Na celém Dálném východě, tj. v Mandžusku a v jihovýchodní Sibiři, žilo na počátku šedesátých let tohoto století asi sto tygrů. Jsou tam sice chráněni, ale jejich ochrana je málo účinná, takže jejich stavy se neustále povážlivě snižují.

ZAJÍMAVOSTI:

Nenasytný tygr je schopen ulovit až 30 buvolů za rok.
Hlasité zařvání tygra je možné slyšet až dva km daleko.
Dospělý tygr je schopen sežrat za jednu noc až 31 kg masa.
Největší kočkovitou šelmou na světě je tygr ussurijský, který váží ještě o 100 kg více než tygr bengálský.
Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem žerou tygři často i zpola zetlelé maso.
Více než polovina všech tygřích mláďat umírá ještě před dosažením pohlavní dospělosti.
Když tygr uloví kořist, začíná své hody vždy od zadních partií zvířete.
Tygři někdy ztrácejí svou plachost, stahují se k lidským obydlím a loví domácí zvířata nebo výjimečně i lidi - stávají se tak obávanými tygry - lidožrouty.

TYGR MANDŽURSKÝ

Bílý tygr indický bengálský

Bílý tygr indický - Panthera tigris tigris.

Indický tygr může mít různé formy zabarvení - lehce oranžové, lehce narudlé, nebo také čistě bílé. Pak mluvíme o "bílém tygru", který ovšem není samostatným druhem, je to stále tygr indický, jen s bílou srstí. Mnoho lidí se domnívá, že bílý tygr je jakýsi "sněžný tygr", že pochází se Sibiře a jeho bílé zbarvení mu pomáhá krýt se ve sněhu. To je velký omyl, protože bílí tygři jsou jen bílou formou indického tygra a nikdy nebyl ve volné přírodě spatřen jinde, než na indickém subkontinentu. Bílé zbarvení tedy není přizpůsobením se tygra "bílému okolí", ale jen projevem přítomnosti genů způsobujících bílé zbarvení.
Základní zbarvení je čistě bílé až lehce krémové, příčné pruhy jsou hnědé až hnědavě šedé. Oči však nejsou červeně zbarvené jako u pravých albínů, ale jsou jasně modré. Bílé zbarvení zvíře opticky zvětšuje a tak se bílý tygr zdá pozorovatelům velmi mohutný.

Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica)

• Zeměpisné rozšíření: Dálný východ - dnes jen Mandžusko a Korea, dříve až k Bajkalu
• Biotop: tajga, husté porosty kolem řek a jezer, jehličnatý les, listnatý a smíšený les
• Potrava: divoká prasata, srnci a jeleni, příležitostně medvědi, i menší živočichové. Větší kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací, živá kořist.
• Rozměry: hmotnost samců až 300 kg, samic kolem 100 kg, délka těla s ocasem 1,9–3,3 m, výška v kohoutku 1,1–1,25 m
• Rozmnožování: Samice je březí 104–107 dní, rodí 1 až 5 (6) mláďat, která vodí až do věku 2 let. Samec žije samotářsky.
• Věk: 18–20 let
• Zajímavosti: Ve volné přírodě přežívá posledních 200–300 jedinců, stav v zajetí je asi 1000 jedinců. Je to největší kočkovitá šelma. Výborně plave a na lov vychází i za dne.

Tygr bengálský (Panthera tigris tigris)

• Zeměpisné rozšíření: Indie, Bangladéš, Bhútán, Čína, Nepál
• Biotop: tajga, husté porosty kolem řek a jezer, listnatý les, tropické lesy
• Potrava: buvoli, gaurové, jeleni a další velká zvířata
• Zajímavosti: Nejpočetnější druh tygra, v přírodě přežívá 2000-4900 jedinců. Synonymem tohoto poddruhu je tygr indický.

 Tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae)

Detail tváře Tygra Sumaterského

• Zeměpisné rozšíření: ostrov Sumatra
• Biotop: husté lesy i travnaté oblasti, tropický les, travnaté území
• Potrava: střední a větší obratlovci do velikosti jelena, živá kořist
• Rozměry: délka těla 140-180 cm, délka ocasu 60-80 cm, výška v kohoutku 80-90 cm, hmotnost 115-180 kg
• Rozmnožování: Samice je březí 102-105 dní a rodí 2-4 bezmocná mláďata, která jsou ukrytá v hustém podrostu.
• Věk: až 25 let
• Zajímavosti: Je nejmenším z pěti poddruhů tygra. Vzhledem k ostrovnímu areálu patří ke kriticky ohroženým druhům a je uveden v červené knize IUCN.

Tygr indočínský (Panthera tigris corbetti)

• Zeměpisné rozšíření: Čína, Laos, Malajsie, Myanmar, Thajsko, Vietnam

 Tygr jihočínský (Panthera tigris amoyensis)

• Zeměpisné rozšíření: Čína
• Zajímavosti: poslední jedinec tohoto poddruhu v přírodě byl spatřen v roce 1994. Všichni dnes žijící jihočínští tygři (59 jedinců) žijí v čínských zoologických zahradách a jsou to potomci pouhých šesti zvířat. Zánik poddruhu je tedy pravděpodobný.

 Tygr jávský (Panthera tigris mondaica)

• vyhuben v roce 1979
• Zeměpisné rozšíření: ostrov Jáva

 Tygr balijský (Panthera tigris balica)

• vyhuben v roce 1937
• Zeměpisné rozšíření: ostrov Bali

 Tygr kaspický (Panthera tigris virgata)

• vyhuben v roce 1968
• Zeměpisné rozšíření: Afghánistán, Írán, Irák, Pákistán, Rusko, Turecko.

 Bílí tygři

Bílí tygři nejsou poddruhem, bílá barva je recesivně děděná barevná odchylka. Vyskytuje se jen u bengálského tygra.

·  

• Zeměpisné rozšíření: první bílý tygr byl odchycen v roce 1951 v indickém státě Madhjapradéš
• Potrava: střední a větší obratlovci do velikosti jelena, živá kořist
• Rozměry: podobnost ostatním druhům
• Rozmnožování: v roce 1958 se poprvé narodila 4 bílá tygřata v soukromé Zoo Maharádži z Révy poté, co nechal spářit bílého samce s jednou z jeho normálně zbarvených dcer. Získat bílého tygra bylo zpočátku nemožné. Teprve po dostatečném rozmnožení se podařilo tato zvířata zakoupit i několika zoo světa.
• Zajímavosti: bílé zbarvení se zachovanými tmavými pruhy je znakem částečného albinismu - nedostatku barviva. Také oči bílého tygra nejsou červené jako u pravých albínů, ale modré. Bílý tygr by v přírodě s největší pravděpodobností neměl šanci přežít, neboť nápadné zbarvení srsti by mu znemožňovalo skrýt se v mladém věku před predátory, případně v dospělosti cokoliv ulovit. Jedná se tedy o zvířata žijící pouze v zajetí.

 Námluvy

Tygři nevolají a neřvou tak často jako lvi. Jedině v době páření je lze slyšet pravidelně. Vynikající znalec tygrů ussurijských N.A.Bajkov, který o nich napsal nádhernou knihu, líčí, jak v zimní mrazivé tajze brobděl v době říje mnoho nocí a počítal kašlavé hluboké hrdelní volání soupeřících samců i lákavé volání samic.

G.B.Schaller při svém několikátem studiu tygrů v indickém národním parku Kanha pozoroval velmi dramatické námluvy. Říjná samice vyšla z hustého lesního podrostu na otevřenou paseku a hlasitě volala. Najednou jí začali součastně odpovídat 3 tygří samci. Po dlouhém volání vyšel 1. samec z lesa a zamířil k ní. Vtom z lesa vyrazil 2. samec a mocným skokem přistál na hřbetě svého soka. Nastala rvačka, kterou samice se zájmem pozorovala. Vzápětí se objevil 3. samec, sedl si vedle samice a také pozoroval souboj svých soků. Když se po několika minutách 1 z bojujících samců odbelhal do lesa, 3. samec zahnal vítěze, začal olizovat samici, oba se o sebe otírali a zmizeli v lese. Po říji se začíná březí samice připravovat na své nejvýznamnější životní poslání. Nejprvně intenzivně loví, aby nahradila energii, kterou vložila do námluv a kterou vyžadují rostoucí embrya v jejím těle. Když jí začnou nabíhat mléčné linie na břiše a vystupovat mléčné bradavky, hledá skryté, bezpečné místo k porodu.

· 1 Poddruhy

• 1.1 Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica)
• 1.2 Tygr bengálský (Panthera tigris tigris)
• 1.3 Tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae)
• 1.4 Tygr indočínský (Panthera tigris corbetti)
• 1.5 Tygr jihočínský (Panthera tigris amoyensis)
• 1.6 Tygr jávský (Panthera tigris mondaica)
• 1.7 Tygr balijský (Panthera tigris balica)
• 1.8 Tygr kaspický (Panthera tigris virgata)